Léčení pomocí delfínů v Soulscience Schoul v turecké Antályi

Chybová zpráva

  • User warning: The following module is missing from the file system: token. For information about how to fix this, see the documentation page. in _drupal_trigger_error_with_delayed_logging() (line 1128 of C:\inetpub\wwwroot\autismus\includes\bootstrap.inc).
  • User warning: The following module is missing from the file system: wysiwyg. For information about how to fix this, see the documentation page. in _drupal_trigger_error_with_delayed_logging() (line 1128 of C:\inetpub\wwwroot\autismus\includes\bootstrap.inc).
delfinoterapie

doc. Dagmar Opatřilová, Ph.D.,
PhDr.Ilona Fialová, Ph.D.

Úvod

V dubnu letošního roku jsme měly možnost v rámci realizace výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (MSM0021622443), navštívit Soulscience Schoul v turecké Antályi, kterou provozuje Dr. Murata Kemaloğlu. Svoji pozornost věnuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, při které využívá mimo jiné i bioenergii delfínů.

Neuvedeme nic překvapujícího, když začneme všeobecným blahodárným působením delfína na člověka. Jestliže porovnáme pozitivní emoce, které vznikají při setkání dítěte se psem nebo koněm, jsou tyto emoce v případě setkání s delfínem mnohonásobně vyšší. Vyvstává otázka, proč k tomu dochází? Proč tato zvířata fascinují stejnou měrou děti i dospělé? Na jakém podkladu se vytvářejí výrazně pozitivní emoce, jejich léčebný efekt, a které morfofyziologické zvláštnosti delfínů jej vyvolávají? Zřejmě zklameme ty, kteří očekávají jasné odpovědi.

Delfinoterapii můžeme definovat jako speciálně upravený a kontrolovatelný kontakt člověka s delfínem, jehož cílem je zvyšování léčebného efektu (Smoljaninov, A. G. http://www.kdyzsluncenesviti.estranky.cz/).

Myšlenku, že vztah delfínů k lidem může být prospěšný, poprvé zformuloval v roce 1968 John C. Lilly ve své knize Člověk a delfín (1968). J. C. Lilly se věnoval výzkumu delfínů v oblasti nervové činnosti a inteligence kytovců od 60. let 20. století. Zkoumal komunikaci mezi člověkem a delfínem, prohlásil, že delfíni mohou pomáhat lidem učit se lepší komunikaci s ostatními. Lillyho myšlenky byly rozšiřovány do roku 1970, kdy se výzkumy delfínů začaly zabývat efektem interakce s delfíny.

Svět očima delfína

Zrak jako jeden ze smyslových orgánů není pro něj prvořadým analyzátorem prostředí. V průzračné vodě (v prostředí moře je vzácností) je dosah jejich vidění 15-50 m. Proto je svět delfínů světem zvuků. Přestože delfíni patří mezi savce, je jejich způsob vysílání a přijímání zvuků absolutně odlišný. Hlas delfína má rozsáhlý repertoár tónů s vysokou frekvencí od 0,25 kHz až po ultrazvuky v rozsahu 80 až 220 kHz. Vysílání ultrazvukového vlnění do okolního prostředí zabezpečuje tzv. echolátor. Tak delfín skenuje vše, co se nachází v okolí, až do vzdálenosti tří kilometrů. Rozeznává nejen vzdálenost od předmětu, jeho tvar, velikost, ale dokonce i materiál a jeho hustotu. Pozná, zda se ve vodě nachází ryba, vhozený míč nebo nemocné dítě (Lilly, C., J. 1966). Diagnostika ultrazvukem je v dnešní době už běžnou záležitostí a byly publikovány i teorie a výzkumy o jejím terapeutickém využití. Další zvláštností delfínů je jejich obrovské bioenergetické pole, resp. extrasenzorika. V současnosti již existuje řada přístrojů, které je dokáží zachytit a zobrazit. Nám však nezáleží na jeho zobrazování, ale na tom, jak evidentně pozitivně působí na lidi ve svém okolí. Harmonie a ladnost pohybů ve spojení s hravostí, které tato zvířata v sobě mají, vyvolává zvláštní pocit a úsměv na tváři každého člověka.

Kontakt s delfíny má proto několik úrovní terapeutického působení na člověka:
- pozitivní emoce,
- kinestetické vnímání harmonie pohybů,
- působení na reflexní zóny (už při prvních setkáních delfín dětem, bez jakéhokoliv působení trenéra, jemně pyskem stlačuje nožky, dlaně, ťuká jim do brady, do oblasti bránice),
- motivaci hrou (děti si hrají s delfínem, plavou s ním, házejí mu míč apod.) (Smoljaninov, A. G., http://www.kdyzsluncenesviti.estranky.cz/ ; http://www.usmevy.cz/ )

Delfín - léčitel?

Dodnes se nezjistilo, proč má na člověka plavání s delfíny tak pozitivní vliv. Odborné studie popisují, že delfíni vysílají elektromagnetické vlnění, které dokáží ovlivnit některé procesy v lidském těle. Z dalších studií vyplývá, že ultrazvuk delfínů stimuluje systém žláz s vnitřní sekrecí a jejich hormonů člověka. Tato zvířata dokonce dokáží příznivě ovlivnit naše mozkové vlnění. I další experimenty nabízejí zajímavá zjištění. Zjistilo se, že některé děti se díky delfínům učily dva- až desetkrát rychleji než ty, které do kontaktu s delfíny nepřišly. Taktéž se zjistilo, že delfíní terapie zlepšuje sociální situaci rodin s postiženými dětmi. Důkazů, že terapie s delfíny funguje, je velmi mnoho. Faktem také je, že setkání s delfínem, dotyky a zvuky, které vydávají, působí velmi pozitivně na psychiku (srov. http://www.metoo.cz/; http://delfin.sarvon.org).

Léčení pomocí delfínů v Soulscience Schoul v turecké Antályi

Delfinoterapie trvá nejméně deset dní. Každý den (kromě pondělků) děti plavou s delfíny půl hodiny, následně se připojí k delfíní show. Při této činnosti se děti učí porozumění a jsou pobízeny, aby s těmito velkými a silnými zvířaty dělaly více, než jen společně plavaly. Když děti vidí delfíny, jak malují, zpívají, hrají si s míčem, obracejí se kolem dokola, skáčou salta a honí se ve vodě, cítí, že mohou sdílet s delfíny mnohem více činností. Bioenergie – životní energie, se kterou delfíni komunikují s dítětem, zlepšuje hbitost, vnímavost, pocit laskavosti, zájem dítěte o obklopující svět a zrychluje proces učení dvojnásobně až desetinásobně. Klient zažívá pozitivní vliv těchto deseti dnů déle než rok. Delfíni a děti si vytvoří nové vztahy, při nichž je pocit uznání a obdivu prožíván intenzivně a buduje se vztah bez jakýchkoliv předsudků. Tento vztah činí děti šťastnými a dodává jim vnitřní klid. Řízenou prací bylo prokázáno, že plavání s delfíny vede k potlačení pocitu zbytečnosti. Hormony štěstí (endorfiny) přibývají. Spouští se pozitivní vývoj mozku vlnami alfa a spousta buněk T, produkujících protilátky a imunoglobuliny, začínají pracovat. Odborné studie ukázaly, že ultrazvukové vlny, vysílané delfíny, mají dokonce schopnost léčit skutečná poranění (Kemaloğlu, M. http://delfin.sarvon.org).

Dr. Murat Kemaloğlu vychází z behaviorizmu, který zdůrazňuje, že plavání s delfíny je významnou podporou u dětí se speciálními potřebami a že ji lze použít pro podporu procesů učení. Jestliže někdo zkoumá přenosy/protipřenosy mezi delfíny a dítětem může zjistit, že delfinoterapie je velice pozoruhodná a účinná psychoterapeutická metoda. Jeden z nejvýznamnějších psychiatrů 20. století, Dr. Carl Gustav Jung, zdůrazňoval, že konfrontace s vyzařováním archetypu symbolu má léčivé účinky. Symbol delfína předkládá řadu významů a asociací s mytologií. Během delfinoterapie zažívá pacient léčebný účinek v konfrontaci s tímto symbolem (Kemaloğlu, M. http://delfin.sarvon.org).

Výhody delfinoterapie

Bioenergie – životní energie, se kterou delfíni komunikují s dítětem, zlepšuje hbitost, vnímavost, pocit laskavosti, zájem dítěte o okolí a zrychluje se proces učení. Půlhodinové plavání s delfíny povzbudí vnímavost dětí a zvědavost vůči okolnímu světu. Plavání s delfíny vyvolává pozitivní účinek, poskytující radost a klid mysli, posiluje imunitní systém, zlepšuje vnímavost, pozornost, sebeovládání a vzbuzuje pocity soucitu a sebedůvěry. Jak roste zájem a zvědavost okolního světa, radikálně se zvyšuje schopnost mít užitek z mezilidských vztahů. V důsledku toho jedinci využívající ergoterapii, logopedii nebo fyzioterapii, budou profitovat z těchto léčebných postupů mnohem rychleji a důkladněji. Po delfinoterapii si děti s postižením vybudují schopnost rychlejšího učení; za měsíc nebo za dva mohou získat vědomosti a fyzické šikovnosti, kterým se normálně naučí nejdříve za rok. Delfinoterapie urychluje proces učení na dvojnásobek až desetinásobek normální rychlosti a toto zlepšení bude účinné déle než rok (Kemaloglu, M. http://delfin.sarvon.org).

Popis terapie

Pro udržení dětí v bazénu v teple jsou nezbytné speciální obleky pro potápění, proto každé dítě dostane neoprenovou kombinézu a plovací vestu. Toto opatření má také bezpečnostní charakter. Teplota vody v bazénu s delfíny je 22° C. Dítě v bazénu doprovází speciálně vyškolený instruktor, který absolvoval program zácviku (Internship Programme). Každé dítě má svého instruktora a delfína. Děti jsou instruktorem pobízeny, aby plavali spolu s delfínem, objímaly ho a políbily ho. Delfíni účastníkům zpívají a pomáhají jim plavat, nadnášejí je, zatímco oni se přidržují jejich ploutví. V pravidelných intervalech se střídají činnosti typu objímání delfína, hlazení delfína, líbání delfína a vození dítěte na hřbetě delfína (plavání s delfínem). Celou terapii kontroluje Dr. Murat Kemaloğlu společně s instruktorem delfína a se sportovním učitelem, majícím zkušenosti s vyučováním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Terapie plavání s delfínem probíhá každý den kromě pondělí mezi 8.00 a 10.00 (1 lekce trvá 30 min.), po ní následuje terapie hrou buď v Aqualandu, na pláži u moře, ve sportovním areálu (tenis, stolní tenis – dle typu postižení). Podle zájmů účastníků a jejich rodin jsou zajišťovány malé exkurze do okolí. Dr. M. Kemaloğlu klade velký důraz na vzájemnou součinnost s pacienty a rodinami po celý den. Rodina je pro vývoj dítěte velice důležitá, proto je všem rodinám poskytován dvouhodinový program rodinné terapie. Společný denní program trvá cca do 17 hod.

Shrnutí

Na základě mnoha studií dr. Murata Kemaloğlu byl prokázán přátelský vztah mezi účastníkem a delfínem. Pocit radosti a klidu převažuje v celé terapii. Půlhodinové plavání s delfínem povzbudí vnímavost dětí a zvědavost vůči okolnímu světu. Účastník si vytváří schopnost získávat užitek z mezilidských vztahů. Dalším výsledným efektem je urychlování učebního procesu u dětí. Po delfinoterapii se účastníci učí novým informacím a fyzickým dovednostem v mnohem kratší době.

Případová studie

Během stáže v Soulscience Schoul v turecké Antályi nám bylo umožněno účastnit se každý den terapií s delfíny u skupiny dětí se závažnými poruchami chování nebo prožitým traumatem v důsledku týraní, zneužívání a zanedbání péče. Sledovaná skupina přijela do Soulscience Schoul ze zahraničí z dětského domova s doprovodem z řad dobrovolníků a vychovatelů domova. Předkládáme případovou studii, která byla sepsána na základě pozorování a vlastní účasti na šesti terapiích. Vzhledem k zachování anonymity neuvádíme jméno a zemi pozorovaného klienta.

Věk: 8 let
Pohlaví: muž
Dg: porucha chování, hyperaktivita
Osobní a rodinná anamnéza: chlapec se narodil v dubnu v roce 2004. Otec je neznámý. Jeho matka nechce otevřít žádnou diskusi o jeho otci. Když mu bylo 10 měsíců, byl chlapec hospitalizován z důvodů závažné nedbalosti. Byl vrácen k matce, ale ve dvou letech byl odebrán a umístěn do domova, kde jeho dvě nevlastní sestry a bratr již pobývali. Jeho sestry a bratr přišli do domova v roce 1996, protože jejich matka měla nehodu a byla v komatu asi 3 měsíce. Kvůli nehodě jejich matka musí používat podporu pro chození. Matka měla také problém s alkoholem a nestálým životem. Od té doby, co byl chlapec umístěn do domova, se její chování hodně zlepšilo, už nepije a je stále připravena ke spolupráci. Ale její sociální problémy představují bariéru v získání nejmladšího syna zpět do péče.

Stav před zahájením delfinoterapie: Chlapec je velmi chytrý, živý, hyperaktivní a s velkou představivostí. Preferuje samotu a při hrách s mobilem (Playmobil) vykazuje velkou vytrvalost. Často má velmi provokativní postoj (až agrese), aby přitáhl veškerou pozornost na sebe. Pokud je s tímto problémem konfrontován a je vyzván ke klidu, ukazuje velkou verbální agresi. Jeho chování může být tak nesnesitelné, že dokonce odborný personál ho stěží může uklidnit. Kvůli jeho nezvladatelnému chování nemá přátele. Sám říká, že se nezajímá o to mít přátele, je velmi osamělý. Chlapec se bojí, že zemře, má velký strach ze smrti, který pochází od jeho matky. Odmítá být dospělým, protože to spojuje s faktem, že musí zemřít. Proto ukazuje zpětné chování, např. v jazyce a motorických schopnostech. Ke své matce je však velmi připoután. Chce s ní splynout, být jednou bytostí.

Stručný popis projevů během terapií:

1. den terapie

Nejdříve probíhá tzv. příprava dítěte na setkání s delfínem. Chlapec si prohlédl delfinárium, chvíli se díval na plavající delfíny v bazénu, byla mu sdělena jména delfínů: nejstarší Svera (17 let), prostřední Elischer (12 let) a nejmladší Michena (7let) a stručný popis základní charakteristiky – rozdíly mezi jednotlivými delfíny. S přiděleným instruktorem (kterého zpočátku ignoroval) odchází chlapec do šatny, kde se převléká do neoprenové kombinézy a plovací vesty, seznamuje se s instruktorem. Společně s instruktorem odchází k bazénu (aniž by navázal komunikaci), kde již čekají delfíni. Z důvodu překonání prvních zábran se začíná hrou s míči z břehu bazénu. Dítě se posazuje na okraj bazénu, instruktor stojí těsně za dítětem, delfín na pokyn trenéra delfínů připlouvá k němu a začíná hra s míčem. Chlapec hází míč do bazénu a delfín ho opakovaně přináší v tlamě a něžně pokládá do klína chlapce. Již od začátku pozorujeme velmi pozitivní ladění chlapce a nadšení ze hry. Ostatní kamarády i instruktora ignoruje. Po krátké adaptaci začíná plavání s delfínem, kdy jde do bazénu nejdříve instruktor, po té sportovní učitel podává chlapce do bazénu instruktorovi, který si ho pokládá zády na hruď a čekají na připlutí delfína (cca 3m a 300 kg). Chlapec se zpočátku bránil fyzické blízkosti s instruktorem, nicméně po několika minutách se přestal bránit a začal spolupracovat. Bylo neuvěřitelné, že se delfín choval tak, jako by byl přesně informován o jeho neutěšeném stavu. Zpočátku si chlapce „oskenoval“ a za okamžik se těsně přiblížil tak, aby si chlapec mohl delfína osahat, pohladit, políbit. Delfín se mu do slova nabízel k mazlení a polohování (delfín byl téměř na místě). Chlapec měl ale špatnou koordinaci, neuměl pracovat s těžištěm těla, proto byl stále instruktorem držen v náruči (čemuž se chlapec již nebránil). Po několika vteřinách začíná chlapec spontánně delfína hladit, je instruován o tom, kam nesmí ruce pokládat (na nos v záhlaví a na uši). Kontakt s delfínem přináší znatelné uvolnění a uklidnění chlapce, který si delfína prohlíží, hladí, své tělo však na delfína nepokládá, je od něj ve vzdálenosti délky svých horních končetin. Po několika minutách dává trenér delfínu pokyn na vození, instruktor pokládá ruce chlapce na horní ploutev, chlapec se drží a nechá se delfínem vozit okolo celého bazénu. Nadšení dítěte je neuvěřitelné, odpadají poslední zábrany a chlapec se spontánně pokládá na delfína. Delfín po obeplutí bazénu automaticky připlouvá k instruktorovi a „předává“ chlapce do náruče instruktorovi. Celý cyklus (mazlení x plavání s delfínem) se opakuje v pravidelných intervalech.

Shrnutí: počáteční zábrany k instruktorovi byly během několika minut překonány, chlapec s  instruktorem nekomunikuje, ale dbá jeho pokynů; nebyl zaznamenán strach z delfína (z jeho velikosti), ale zaznamenáváme evidentní projevy radosti při kontaktu s delfínem; pohyby ve vodě jsou nekoordinované,patrné jsou potíže se stabilitou těla, je nutná asistence instruktora; téměř nekomunikující chlapec projevuje během terapie důvěru pouze k delfínovi, o ostatní kamarády se nezajímá, instruktora akceptuje částečně.

2. den terapie

Negativní projevy v chování byly zaznamenány již u oblékání do neoprenu, ale po nabídce sportovním učitelem hry „na letadlo“ se chlapec uklidňuje a po té přijímá i pomoc při oblékání od svého instruktora, kterého bere na vědomí a pozdraví se s ním (plácnutím rukou o sebe). Společně s instruktorem odchází k bazénu, ostatních kamarádů si nevšímá, chce si sám vybrat delfína (což nemůže, delfína přiděluje instruktor delfína nebo sportovní učitel), má zájem o Sveru, ale je mu přidělen Michena, což se mu zpočátku nelíbí a dává to najevo verbální agresí. Na pokyn sportovního učitele je podán do náruče instruktora dítěte do bazénu, kde se opět krátce brání fyzickému kontaktu, projevuje se křikem a neklidem. V momentě připlutí delfína se uklidňuje, spontánně se po něm natahuje, přivítá se s ním verbálním pozdravem, nechá se přidržovat instruktorem (chlapec si není ještě sám jistý svou stabilitou ve vodě) a začíná ho hladit, hmatem zkoumá jeho tělo (delfín má na různých místech různou hebkost kůže) a postupně dochází k uvolnění. Poprvé se otáčí směrem k instruktorovi a ptá se, zda se i dnes bude na delfínovi vozit. Po kladné odpovědi se dále věnuje pouze delfínovi. Po druhém opakování cyklu hlazení, mazlení x plavání s delfínem si začíná všímat kamarádů, pozoruje jejich hry a poslouchá jejich komentáře. Sám komunikaci nenavazuje. Dále je soustředěn pouze na aktivity s delfínem, případnou podporu a pokyny od instruktora již přijímá s klidem. Po terapii poprvé čeká na svého instruktora a spokojeně s ním odchází do šatny.

Shrnutí: počáteční projevy nesouhlasu byly po několika minutách překonány, navazuje verbální komunikaci s delfínem i s instruktorem, po celou dobu terapie zaznamenáváme uvolnění, zklidnění, projevy radosti, zlepšuje fyzický i verbální kontakt s instruktorem, mírné zlepšení je v motorice (chlapec již není držen v náruči instruktora, ale pouze přidržován za pas). Poprvé projevuje zájem o kamarády, i když pouhým sledováním.

3. den terapie

Při příchodu do delfinária chlapec již vyhledává svého instruktora, přivítá se s ním plácnutím do rukou (tento pozdrav se stal rituálem při příchodu i při odchodu), vyžaduje od sportovního učitele hru „na letadlo“, ptá se instruktora, s kterým delfínem si dnes bude hrát (spontánní navázání komunikace). Při předávání do bazénu sportovním učitelem instruktorovi se již nebrání, instruktora krátce objímá a čeká na připlutí delfína. Ve vodě je již jistější, nechá se lehce přidržovat, spontánně se vítá s delfínem, objímá ho a krátce k němu promlouvá. Na otázku, co delfínovi říkal, odpovídá: „… to je pouze mezi mnou a Sverou“. Po plavání s delfínem (vození na hřbetě) se poprvé pouští ploutve delfína a snaží se doplavat k instruktorovi. Nadšení je obrovské, objímá instruktora, vyjadřuje radost, chlapec získává sebedůvěru, společně s instruktorem plavou k delfínovi. Při střídání delfínů se nebrání a ochotně „svého delfína Sveru“ propůjčuje kamarádce X a říká jí, ať se na něm sveze, že je lepší než Michena. Doplave k Michenovi a automaticky již provádí hlazení, pokládá se mu na tělo. Poprvé navazuje kontakt s kamarády bez zbytečného upozorňování na sebe, společně si krátce povídají (bez zásahu instruktora). Po posledním cyklu se nechá bez problémů vytáhnout z bazénu, rozloučí se s delfínem, společně s kamarády a s instruktorem odchází do šatny.

Shrnutí: dnes nebyly zaznamenány žádné negativní projevy v chování, poprvé spontánně navazuje kontakt s kamarády, bez problémů přenechává „svého“ delfína kamarádce, je patrný vřelejší vztah k instruktorovi. Za zmínku stojí zlepšení v motorice a první pokusy o samostatné plavání. Je velmi pravděpodobné, že nově navázaný vztah s kamarády ho činí šťastným, a dodává mu vnitřní klid.

4. den terapie

Hned od příchodu do delfinária působil chlapec unaveně (pravděpodobně krizový den), neochotně se obléká do neoprenu, ale přesto komunikuje s dětmi i s dospělými (bez verbální agrese). V bazénu se dožaduje pouze plavání na delfínovi, nevyvíjí spontánní aktivitu, je mu jedno, kterého delfína má. Delfín Svera se chlapci sám nabízí ke hře, ukazuje mu bříško, mává horními ploutvemi a chlapec postupně začíná spolupracovat. Bez dopomoci instruktora chlapec sám mění polohy, začíná živě komunikovat s ostatními dětmi i s instruktorem. Celá terapie pak probíhá v klidném a pohodovém prostředí, chlapec pociťuje určitou sounáležitost se skupinou (sleduje, co dělají ostatní děti, napodobuje jejich hru, odpovídá jim). Je patrné, že skupina dětí chlapce pomalu přijímá, protože chlapec jim ukazuje, že již umí sám plavat, ostatní děti s ním sdílí jeho radost a ukazují mu, že také již umí plavat. Při plavání k delfínům není patrná žádná rivalita, chlapec dbá pokynů sportovního učitele a plave k přidělenému delfínovi (Elischer). Po ukončení terapie opět objímá svého instruktora a dává najevo svou náklonnost, přičemž očekává ohodnocení za to, že již plave sám (… „byl jsem dnes dobrý? … dnes jsem si hrál s delfíny i s kamarády! ….)

Shrnutí: přestože zpočátku působil chlapec unaveně a bez zájmu, během krátké doby se zapojil do všech nabízených činností. Byla zaznamenána větší vnímavost vůči svému okolí, navázán přátelský vztah s ostatními účastníky terapie. Pocit radosti a uvolnění nakonec převažoval nad počáteční netečností. Je možné, že si chlapec začal uvědomovat nové přátelské vztahy. Je nutné zmínit velké zlepšení v oblasti koordinace pohybů.

5. den terapie

Po příchodu do delfinária se chlapec již nemůže dočkat hry s delfíny. Působí až euforicky. Bez problému vykonává polohování, opět promlouvá k delfínovi (vypráví mu o své matce), komunikuje se všemi účastníky terapie. Při jízdách na delfínech sleduje ostatní kamarády, mává na svého instruktora, všem sděluje, že „jeho delfín Svera“ je nejrychlejší a nabízí výměnu delfína kamarádce X aby se také na něm svezla. Plánuje závody na delfínech a říká instruktorovi: „ ….nechám kamarádku X vyhrát, ať má radost“. Přestože k  žádným závodům nedojde, nechá se ochotně nadnášet druhým delfínem Elischerem (výměna proběhla na jeho žádost, aby kamarádka X mohla na Sverovi alespoň polohovat), objímá ho a říká mu: „ … mám tě moc rád“. Pocit radosti a klidu je patrný po celou dobu terapie. Chlapec se projevuje daleko sebejistěji, dbá všech pokynů instruktora nebo sportovního učitele. Po ukončení terapie chvíli sleduje hru samotných delfínů a sám pro sebe si říká: … mám vás všechny rád…“.

Shrnutí: chlapec je evidentně komunikativnější, vnímavější a sebejistější. Po celou dobu terapie nebyly zaznamenány žádné projevy agrese. Za významné lze považovat hlubší přátelský vztah s kamarádkou X, které opět nabídl výměnu delfína. Chlapec výrazněji projevuje svoje city ke všem účastníkům terapie, celkově zklidnil.

6. den terapie

Při příchodu do šatny chlapec sděluje instruktorovi, že dnes je plavání s delfíny naposled, že zítra odlétá s ostatními domů. Po všech ranních rituálech, které byly prováděny každý den (přivítání se s instruktorem, sportovním učitelem, doktorem, hrou „na letadlo“), se již nemůže dočkat kontaktu s delfínem. Instruktorovi v bazénu ukazuje, co vše již s delfínem umí, volá na sportovního učitele, který oceňuje jeho dovednosti. Komunikuje s ostatními účastníky terapie, plně akceptuje všechny pokyny a vyloženě si pobyt s delfínem užívá. Spontánně ho objímá, líbá, polohuje, nechá se delfínem nadnášet (opět mu něco šeptá) a vozit. Má již plně zautomatizované postupy při terapii, působí sebevědomě a jistě. Po ukončení terapie smlouvá, že chce ještě jednu jízdu na delfínovi, že mu chce ještě něco říct (???) a rozloučit se s ním. Po dohodě s trenérem delfínů to bylo umožněno všem dětem. Bylo velmi dojemné, jak se s 300 kg savcem loučil sotva 20 kg chlapec: po jízdě na delfínovi nastalo velké objímání, laskání, delfín se otáčel na záda, něžně se k chlapci přibližoval čumákem, harmonie a ladnost pohybů ve spojení s hravostí byla oboustranná.

Stav po ukončení delfinoterapie

Chlapec působí klidněji a vyrovnaněji, od třetího dne terapie se neobjevují žádné projevy agrese nebo záchvaty afektu. Navázal přátelský vztah s instruktorem i sportovním učitelem, postupně se začal zapojovat i do kolektivních činností. Hlubší vztah byl navázán s kamarádkou X. V průběhu terapií začal chlapec více komunikovat, z počátku nejvíce s delfínem, postupně i s ostatními účastníky terapie. Po ukončení terapie byly pozorovány celkové změny v jeho chování: větší sebejistota, ochota spolupracovat, pozitivní ladění, zájem o činnosti, navazování vztahů, zlepšení v komunikaci.

Během terapie se podařilo chlapce zapojit do kolektivu dětí, začal si vytvářet přátelské vztahy, přestal na sebe nevhodným způsobem upozorňovat, postupně začal komunikovat se všemi účastníky terapie.
V průběhu terapie došlo ke zlepšení verbální komunikace, chlapec se přestal mazlit a komunikoval přiměřeně svému věku. U chlapce došlo ke zlepšení koordinace pohybů především v bazénu, naučil se plavat. Za nejvýznamnější lze považovat, že od třetího dne terapie se u chlapce neobjevovaly žádné projevy agrese, byly navázány nové přátelské vztahy, chlapec byl celkově klidnější a vyrovnanější.

Na závěr lze konstatovat, že účinnost delfinoterapie byla zaznamenána již od třetího dne terapie. K nevětšímu posunu došlo v oblasti komunikace a sociálních dovedností.
Celkově zaznamenáváme tyto změny projevů:
- pozitivní emoce
- bez dalších projevu agrese
- zlepšení v oblasti motoriky (lepší koordinace pohybů)
- kinestetické vnímání harmonie pohybů
- zlepšení v komunikaci (spontánnost v řečovém projevu)
- výraznější pozornost (zájem o podněty)
- změny v oblasti sociálně-emotivní (zvýšení důvěry, zvýšení pozornosti k druhým, sebekontrola, celkové zklidnění).

Závěr

Setkání s delfíny evokuje hluboké emocionální odezvy, které uvolňují zábrany prožívání a emocím. Delfíni jsou zajímaví partneři pro mnohostrannou interakci a hru. Klientům delfinoterapie nabízí příjemný prožitek v oblasti tělesného kontaktu, komunikace, sociální interakce i příjemně stráveného času. Důležitým momentem je zaujetí pro prožívanou situaci, kdy klient nevnímá okolní svět a soustředí se na momentální chvíli, jeho motivace k činnosti je spontánní. Delfinoterapie není léčba, přesto se stává stále více populární v intervenci dětí s postižením.

Domníváme se, že i celkový průběh terapeutického pobytu dítěte a jeho rodiny (příp. jeho skupiny) přináší velmi pozitivní výsledky. Děti jsou v této době pod stálým „dohledem“ dospělých osob, které jim prokazují zájem, trpělivost a přátelství. Účastní se dalších aktivit, které jim poskytují prožívání radosti, pociťují sounáležitost a uspokojení. Jedná se např. o provozování různých sportovních aktivit, návštěvy zajímavých míst ve městě či blízkém okolí. Vždy jsou respektovány zájmy dětí a případné projevy nelibosti jsou citlivým přístupem usměrněny.

Kontakty

Dr. Murat Kemaloğlu psychiatr, psychoanalytik a ředitel Antalya Soulscience Schoul.
Během studií na střední škole získal Dr. Kemaloğlu stipendium AFS program a mohl tak dokončit své studie na střední škole v Michiganu, USA. V roce 1980 vystudoval univerzitu v Ankaře na lékařské fakultě a následně pracoval jako lékař. Po dokončení vojenských povinností se Dr. Kemaloğlu věnoval výzkumu jako vedoucí výzkumník pro lékařskou fakultu, oddělení psychiatrie Haceteppe University. V letech 1984 a 1989 studoval analytickou psychoterapii na Institutu Carla Gustava Junga ve švýcarském Curychu. V roce 1989 založil Antalya Soulscience School, která od té doby pracuje na poli výzkumu psychoterapie, rozvojové a praktické aplikace. Jedním ze stěžejních projektů je právě delfinoterapie. Věnuje se také přednáškové a publikační činnosti.

www.muratkemaloglu.com - stránky o práci Dr. Murata Kemaloglu v angličtině
www.dolphintherapy.eu - stránky Soulscience School Antalya (částečně i česky)

Olda Bureš: koordinátor delfinoterapie pro ČR a SR
Nejdříve zajišťoval péči o klienty na české straně, následně v delfináriu působil jako dobrovolný asistent a prošel certifikačním kurzem delfinoterapeuta. V sezóně 2010 už pracoval s klienty z Čech a Slovenska, kteří si ale pobyt hradili z vlastních zdrojů. Po návratu do ČR se připojil k týmu Anitera o.p.s. a rozjel fundraisingovou kampaň, aby bylo možné zpřístupnit delfinoterapii také skupinám ze zařízení a méně movitým rodinám, které se starají o postižené.

Mobil: +420 777 837 363
E-mail: delfinoterapie@volny.cz
gattaca@volny.cz

Použité droje:

LILLY, C. JOHN. Člověk a delfín. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1968. ISBN 23-123-66.
Mojžíšová, A., Lacinová, J., Šemberová, J., Velemínský, M. Model canisterapie. České Budějovice: Kontakt 4/2000, ZSF JU, s. 215 – 219.
Kemaloğlu, M. Léčení pomocí delfínů [online]. Delfinoterapie [cit. 23. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web : http://delfin.sarvon.org/cz
Smoljaninov, A., G. Delfinoterapie jako metoda psychopedagogické korekce [online]. Delfinoterapie [cit. 23. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web : http://www.kdyzsluncenesviti.estranky.cz/clanky/druhy-lecby-a-alternativ...
Mika. Delfín - inteligentní léčitel s duší záchranáře [online]. Články / LIFESTYLE / Zdraví [cit. 23. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web : http://www.metoo.cz/3034/delfin-inteligentni-lecitel-s-dusi-zachranare
Delfinoterapie [online]. Úsměvy [cit. 23. dubna 2012]. Dostupné na World Wide Web :
http://www.usmevy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=23:del...
Fotografie byly použity ze soukromého alba D. Opatřilové